Frerard - spousta úmrtí
Moje jméno je Gerard a je
mi 18. Před pár dny mi umřeli rodiče a já se z toho pořád zotavuju. Máma
už dávno žila s mým nevlastním otcem, ale táta s matkou jeli na
pohřeb mé jediné babičky. Fotr zůstal doma a já jsem šel ven s mým
tehdejším kámošem Frankem. Když mi to, že jsou mrtví fotr zavolal, totálně jsem
se zhroutil. Řekl jsem to Frankovi a on mě objal. Bylo to tak…..tak
nepopsatelné. To objetí ve mně něco probudilo. Fotr do mě pořád hustil různé
drogy a chlast. Když umřela mamka tak se to zhoršilo. Za to já a Frank jsme se
stále sbližovali. Den po našem objetí jsem se probudil a přečetl si sms od
Franka, že se musíme sejít u staré břízy v lese. Něco se změnilo a oba
jsme to cítili. Přišel jsem a Frank už tam stál. Bezmyšlenkovitě jsme si padli
kolem krku a ani jsme netušili co to děláme. Věděl jsem že má Frank
přítelkyni…už 4 roky byli spolu a šťastní. Ale čekalo mě velké překvapení.
Najednou mi Frank sdělil, že se včera s jeho přítelkyní rozešli. Já řekl
jen že mě to mrzí, ale najednou mi Frank položil ukazováček na rty a něžně mě
políbil. Já mu jeho polibek opětoval. Z počátku byl trochu vyděšený, ale
pak se odhodlal znovu. Musí se mu žít skvěle. Má perfektní rodinu. Matku, otce,
sestru a veliký rodinný dům. Na rozdíl ode mě. Já mám doma tak maximálně teror
a stále zfetovaného a uchlastaného fotra, který mě jen využívá jako nějakého
pokusného králíka. S Frankiem jsme si sedli na kládu a chytli se za ruce.
Zase jsme se začali objímat. Už nebyl tak odtažitý, ale vypadalo to, jako kdyby
mě teď chtěl ještě víc. Po několika minutách mu zavolala matka, že už mají doma
večeři. Frankie se zeptal jestli může pozvat i kamaráda Gee. Matka mu to
dovolila. Dokonce mu řekla ať u nich přespím, protože se za mě Frankie
přimluvil, že mám strach jít domů za fotrem. Já jsem tedy souhlasil a šli jsme
na jídlo. Spolu s Frankiem jsme šli ještě k nám domů. Potřeboval jsem
napsat fotrovi vzkaz, že budu spát u Frankieho. Otec je autobusák a měl dnes
noční. Jeli jsme a už jsme byli u nás doma. Já si sebou vzal věci do školy –
ještě že už končí škola, pyžamo a napsal mu vzkaz. Ale najednou se rozsvítily
světla a zaštěrchaly klíče. Rychle jsem se podepsal a jen tak tak jsem stihl
vyskočit oknem na terasu. Frankie už na mě křičel, že je fotr doma tak ať už
utíkám. Dojeli jsme domů a najedli jsme se. Frankie byl pořád trochu vyklepaný,
ale já jsem ho objal a utěšoval ho dobrých 5 minut. Jeho mamka už zavelela že
je čas jít spát. Jeho ségra už chrápala dávno a jeho rodiče už usnuli taky. Já
s Frankiem jsem byl vzhůru. Mazlili jsme se, ale na nějaké větší
sbližování bylo ještě moc brzo. Tolik jsme se neznali. Chci říct, že jsme
nebyli připravení a nechtěli jsme nic uspěchat. Probudil jsem se a Frankie mě
hladil po zádech. Sbalili jsme se a šli do školy. Zastavil mě jeden autobusák a
odtáhl mě pryč. Frankie za mnou hned běžel ať mě pustí, ale on řekl, že je to
věc o mém fotrovi. Já ale řekl že to Frankie může slyšet a tak nám ten
autobusák řekl, že se otec předávkoval a v domě ho našli mrtvého. Začali
jsme skákat s Frankiem radostí a začali jsme se velmi horlivě líbat. Autobusák se
na nás díval jak na debily, ale my jsme na to nehleděli. Byli jsme šťastní a
zase jsme se začali objímat a hladit. Ve škole neměl nikdo páru o tom jak je to
se mnou a Frankiem. Holky nás dva pořád sledovaly a bylo jim trochu divný, že
jsme pořád spolu. Já i Frankie jsme ve třídě poměrně oblíbení a spoustě holek
se líbíme. Mluvím z toho, že nás pořád nějaký pronásledujou, chichtají se
když řekneme nějakou blbost anebo je přistihneme jak se na nás zamilovaně
dívají. My jim ty pohledy neopětujeme…maximálně se na ně usmějeme a ony jsou
z toho totálně odepsaný. Po škole jsme šli spolu k nám domů. Začali
jsme se mazlit jako včera. Mazlili jsme se, líbali jsme se,...... Bez mého fotra to bylo jiné. Před pár dny,
když ještě žil nás spolu nachytal jak spolu ležíme u nás na posteli a hladíme
se. Pomalu se k nám začal přibližovat. Frankie se třásl. Já byl na tyhle
skraty zvyklej, ale Frankie to nikdy nezažil. Když po nás chtěl hodit
poloprázdnou flašku vodky, ucítil jsem jak mi Frankie křečovitě zmáčkl ruku.
Bál se. A měl čeho. Naštěstí byl fotr zrovna tak opilej, že sebou jen praštil a
usnul. Po našem válení se na posteli u nás doma musel jít Frankie domů. On
vlastně nemusel, jen si tam chtěl hodit věci. Doprovodil jsem ho a on si odložil
ty věci. Nabídl jsem mu, že u nás teď může spát. Jeho rodiče i se sestrou jsou
v Chorvatsku a Frankie se vymluvil na to, že si potřebuje vydělat nějaké
ty peníze a tak celé prázdniny bude na brigádě. Brigáda samozřejmě byla jenom
výmluva abychom byli spolu. Spolu s Frankiem jsme šli po naší ulici, ale
Frankieho bývalá nás spolu viděla jak si vyměňujeme pár něžných polibků a
držíme se za ruce. I ona už si našla náhradu za Franka. Frankie z toho byl
zdrcenej. Jeho bývalá si z něj začala utahovat a já jí celkem slušně řekl
aby si hleděla své orientace a přestala s tím. Ale do toho se vložil ten
její boreček a jednu mi vrazil. Já mu tu ránu opětoval, ale pěstí. To ho tak
rozzuřilo že mi ještě párkrát vrazil a když už jsem nemohl tak si začal
s Frankiem. Frankie nikdy nezažil násilí a tak z toho byl vyděšený.
Já se nemohl hnout, protože mě pořádně zkopal. Musel jsem mu pomoct…cítil jsem
vůči němu odpovědnost. Bylo mi ho líto. Viděl jsem ho jak padá k zemi a to
mě tak mrzelo. Obzvlášť to, že Frankie začal krvácet mě rozbrečelo. Sebral jsem
všechno co mi zbylo a dobelhal jsem k Frankiemu. Bylo mi ho tak moc
líto…obejmul jsem ho. Frankie byl při vědomí, ale radši jsem zavolal sanitku.
Vypadali jsme tak zranitelně. Leželi jsme vedle sebe a tulili jsme se. Doktor
usoudil, že si nás v nemocnici chvíli nechá na pozorování. Oba jsme měli
otřes mozku. Naštěstí jsme spolu byli na pokoji. Byl tam s námi jeden
starý potetovaný dědek a byl proti nám dost vysazený. Vstal jsem abych políbil Frankieho. Frankie byl dost v
šoku a byl vylekaný. Pořád se klepal a tak jsem ho obejmul. Ale Frankie to
objetí vůbec neopětoval…připadalo mi jako by se spíš víc odtáhl. „Neboj
Frankie“ řekl jsem, „nic ti neudělám…moc tě miluju a neboj se budu tu vždy pro
tebe“ a ještě jednou jsem ho obejmul. To už se ke mně přitulil a začal tiše
plakat. Oba jsme se rozbrečeli. Za jiných okolností by to bylo tak dojemně
smutné, ale ten dědek to celý zkazil tím, že na nás začal pokřikovat sprosté
nadávky a něco na nás řval ať si jdeme radši lehnout, že to tu s námi
nevydrží. V noci mě Frankie vzbudil. Odtáhl mě na záchody a přitulil se ke
mně. Sedli jsme si na zem a tulili se k sobě. Svěřil se mi, že je pro něj
hrozně těžké být na kluky. Já mu řekl, že tuším jak se cítí a přitulil sem se k němu
blíž. Frankie se na mě vrhl a líbal mě. Něžně jsem ho hladil a také jsem ho
líbal. Cítili jsme oba, že jsme pro sebe jako stvoření. Vrátili jsme se na
pokoj a já ho políbil. Frankie mě ještě obejmul a šli jsme spát. Ráno jsme byli
potěšeni, protože ten „příjemný“ dědek už byl propuštěn pryč. Když Frankieho
odvezli na rentgen, cítil jsem se tak osamělý. Věděl jsem, že je jen pár metrů
od mě, ale stejně mě to mrzelo. Zpytoval jsem svědomí. Když přijel Frankie tak
jsem si všiml, že mu tečou slzy a brečí. Rychle jsem k němu doběhl a začal
ho utěšovat a ptát se ho co se mu stalo. „Když jsem byl v tom tunelu, tak
se mi ta naše bitka zase vybavila před očima a ty víš jak nemám rád násilí“
řekl mi Frankie. „Ne, to já za to můžu Frankie, kdybych mu tu ránu neopětoval
tak jsme spolu mohli teď ležet u mě doma v posteli a mazlit se.“ Obejmuli
jsme se. Celý den jsme prošvihli tím, že jsme se tulili a líbali. V noci
jsme už na žádné záchody nemuseli a tak jsme si lehli ke mně do postele a
hladili se. I ráno jsme se probudili vedle sebe. Frankie ještě spal, ale na
mobilu mi zářila připomínka: Frankie – narozky 18. „A sakra“ řekl jsem. Nic pro
něj nemám. Rychle jsem poprosil jednoho chlapa co čekal v čekárně aby mi
šel nějakou věc koupit, že má přítel narozky. Koupil bonboniéru a pak kytku. Myslím,
že slyšel že mám přítelkyni a ne přítele. Peníze jsem mu dal a šel jsem do
pokoje. Frankie už byl vzhůru, ale pořád byl zakrytej peřinou. Dal jsem mu
kytku (a trochu se divil, ale začal se smát a já taky), pak tu bonboniéru a
přeci jenom jsem mu dal malý budík který měl na pozadí naši fotku. „To máš
abysme nezaspali“ řekl jsem. Spolu s Frankiem chodíme na stejné gymnázium.
Frankie vytáhl ze šuplíku nějakou malou krabičku. Byla to malá krabička se
dvěma prsteny. Byly nádherné. „Vezmi si jeden“ řekl Frankie. „Budeme je nosit
na důkaz toho, že jsme zadaní, ať po nás ty holky ze školy pořád neletí“. Byl
jsem z jeho nápadu nadšený. Když jsem nic neslavil tak pro mě měl Frankie
taky dárek. Vzal jsem si teda jeden a Frankie si vzal ten druhý. Byli jsme šťastní.
Políbil jsem ho na krk a mazlili jsme se. Dnes nás měli pustit domů, ale i
kdybysme byli tady tak nám to vyhovovalo. Jeden máme druhého a jsme spolu na
pokoji. Co víc si můžeme přát. Až večer nás pustili domů a šli jsme
k Frankovi. Prázdniny skončily a Frankieho rodina se vrátila domů. Na to
jsme tak trochu pozapomněli. S Frankiem jsme byli u nich doma a spali
jsme. Frankieho sestra Margarett vyběhla k Frankiemu do pokoje a začala
ječet. Probudili jsme se a zjistili, že jsou Frankieho rodiče doma. Matka
s otcem nebyli tak pomalí a rychle vyběhli nahoru za Margarett. Nemělo
cenu se někam schovávat. Frankovi rodiče z toho málem měli mrtvici když se
dozvěděli, že změnil orientaci. Ale co mohli dělat. Byl to jeho život. Jeho
máma se z toho těžce dostávala, ale táta už si nějak zvykle, že každej den
chodíme k nim. Přemýšleli jsem o tom že bych prodal náš baráček ve kterém
jsem žil s fotrem a nastěhoval se k Frankiemu. Mluvili jsme o tom
s jeho rodiči. Táta byl celkem v poho a matka nic nenamítala i když
jsem viděl, že měla pusu plnou všelijakých nadávek. Frankiemu je
Náhledy fotografií ze složky Frerard
Komentáře
Přehled komentářů
děkuju x) teď mám rozepsaný další nový a některý už mám ani dopsaný tak si je budeš moc brzo přečíst xP
Pěkhně..piš dáá
(K.co.C, 15. 8. 2009 10:41)mno celkem drný,,se mi tho líbilo..napiš ještě něco...she mi to líbhí to čhíst
Dobré fakt
(Debbie, 1. 8. 2009 17:57)Evšó fakt se ti to mocinky povedlo ze začátku se to zdalo jako uplna blbost a byla jsem zvědavá jestli se ti to povede a teď říkám klobouk dolů moc se ti to podařilo dopsat :-)
ÚČEL xD
(evičkáá, 11. 7. 2009 20:14)Jojo byl to účel.má to být ftipné ale taky aby tam byly nějaký chvilky který budou smutný ale trošku ironie xD..dÍky Baruuuuuu a taky díky Tome.....a příště prosím bez té přezdívkouvé přezdívky xD :-)
Vynucená kritika? :-D
(Barča =), 11. 7. 2009 20:07)
Píšeš dobře, ale faktem zůstává, že jsem se u těch "dojemných" scén také usmívala. Tak nevím, jestli to bylo účel... :-D
Děj je fajn, chvílemi trochec uspěchané, ale některé pasáže jsou moc dobré, jen tak dál :-)
Juj
(evičkáá, 11. 7. 2009 10:41)J díky moc Kubi..sem tvým dlužníke. mocz si toho pro mě udělal xD dííííky
Dííkec fšem
(evičkáá, 10. 7. 2009 13:14)díky mocz...sem se s tím dělala celý 2 dny...ale fakt mocz díky :)
Dobre Eviii!!!
(zuzaa xD, 9. 7. 2009 21:50)Jako xD pribeh dost dobrej.Kdybych byla gay tak bych nad tim brecela dojemnosti ale ted brecim smichy:)
Jsi tříída!!
(Miskáá, 9. 7. 2009 21:25)Evi je to good...Hezky si to dopsala, tohle by mně asi nenapadlo:-)
THANKS
(evičkáá, 21. 2. 2011 11:39)